Author: admin

“Ak je jadrová energia konečne prekonaná odporom verejnosti a spätného nárazu Fukušimy, musí sa vláda a priemysel oddialiť od tradičnej technológie reaktora a príkloniť sa k dokonalejšiemu vzoru, ktorý je namiesto uránia založený na tóriu.” – Carlo Rubbia (držiteľ Nobelovej ceny za fyziku a bývaly generálny riaditeľ CERN-u) na Thorium Energy Conference 2013

Rakousko zatežuje životní prostredí každou hodinu 2 – 4 kg uranu ( Z uhlia )

Video: Ako funguje reaktor na Thorium

Dříve nebo později vozům spalujícím benzin či naftu definitivně odzvoní. Komu nevoní elektromobily, může nalézt řešení v thoriu.

Co kdybychom vám řekli, že v nepříliš vzdálené budoucnosti přijde technologie, díky které by vozidla mohla jezdit celé roky bez tankování a produkovala by mizivé množství emisí? Pravděpodobně byste nás považovali za blázny, řešení se však rýsuje. Zobraziť celý článok →

V roce 1958 vyvinula automobilka Ford koncept Ford Nucleon. Šlo o auto poháněné jadernou energií, tedy malým jaderným reaktorem. O více než 50 let později se tenhle nápad dostává znovu do hledáčku technologických expertů.

Za znovu probuzenou mediální pozorností stojí americká společnost Laser Power Systems. Právě ta totiž dlouhodobě pracuje na vývoji nového typu turbínového elektrického generátoru postavené na jaderné technologii.

Jejím základem je zcela nový typ laseru, který dokáže získávat energii z thoria. To je radioaktivní prvek s atomovým číslem 90, který je podobný uranu. Jeho výhodou je ale relativně snadná dostupnost, výrazně nižší produkce jaderného odpadu a především nemožnost využít jej pro výrobu jaderných zbraní. Zobraziť celý článok →

Thorium je skutočný fenomén energetiky a propagovať sa ho snaží snáď každý, kto o tom niečo počul. Chalani  vytvorili dokument.

Viac na kickstarter

Místo hrůzy a děsu: uhelná elektrárna Dürnrohr postavená namísto jaderné Zwentendorf. Za hodinu lze v jejím jednom kotli vysokém 50 m (15ti poschoďový panelák) spálit 220 tun uhlí. Dürnrohr má takové kotle dva a v závislosti na koncentraci uranu v uhlí může každou hodinu vyrobit a nechráněnou přírodu zatížit 2,2 až 4.4 kg radioaktivního uranu. Jaderná elektrárna Temelín naproti tomu do přírody nevypouští ani gram radioaktivního uranu.

Celý článok nájdete tu

Jaderné reaktory využívající roztavené fluoridové soli jsou velmi zajímavým navrhovaným typem reaktorů IV. generace. Mohly by přispět k velmi efektivnímu využití a transmutaci vyhořelého jaderného paliva z klasických reaktorů. Tím by se dosáhlo velmi výrazného snížení množství a nebezpečnosti radioaktivního odpadu z jaderné energetiky.

Příští týden budou mít obhajoby naši dva diplomanti. O práci Jitky Vrzalové, která zkoumá pravděpodobnosti různých reakcí neutronů pomocí jejich monoenergetických zdrojů v našem ústavu v Řeži a laboratoři TSL Uppsala, jsem už na Oslovi psal. V dnešním příspěvku bych se chtěl zaměřit na téma, kterému se ve své diplomce věnoval Martin Suchopár. Týkalo se výzkumů spojených s jedním z typů reaktorů IV. generace. Jedná se o reaktor, který využívá k chlazení i jako nosiče rozpuštěného paliva roztavené soli. Zobraziť celý článok →

Proč IV. generace?
V článku o reaktorech III. generace jsem vysvětlil rozdělení jaderných reaktorů do jednotlivých generací. V případě první generace reaktorů se jednalo o jednotlivé prototypy, které v podstatě ověřovaly možnosti energetického využití jádra. Druhá generace reaktorů vycházela z koncepcí ověřených na reaktorech I. generace. V tomto případě už se jednalo o série elektráren projektovaných a postavených sice jednotlivě, ale s reaktory patřícími ke stejnému typu a pozdější projekty úzce navazovaly na ty předchozí. Jedná se o téměř všechny v současnosti pracující komerční reaktory. Reaktory III. generace se vyvíjejí z některých reaktorů II. generace. Zobraziť celý článok →

Ženeva se stane dějištěm Thorium Energy Conference ThEC13 v termínu 27. až 31. října 2013. Jednání se zaměří na vědecké a technologické výhody, které thorium nabízí pro alternativní jadernou energetiku a likvidaci jaderných odpadů. ThEC13 zajišťují dvě organizace zabývající se využitím thoria – ženevská International Thorium Energy Committee (iThEC) a stockholmská International Thorium Energy Organisation. Zobraziť celý článok →

Konsorcium australských a českých firem začalo vyvíjet jaderný reaktor používající jako zdroj štěpného materiálu thorium, tedy mnohem bezpečnější a rozšířenější zdroj než všeobecně používaný uran. Informaci přinesl časopis Australian Mining. Jan Uhlíř z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži pro E15.cz uvedl, že projekt je zatím ve fázi dokumentace a příprav. Nejdál jsou s výzkumem využití thoria v současnosti Číňané, kteří plánují experimentální reaktor spustit v roce 2015. Zobraziť celý článok →