Thoriové reaktory mohou odstranit naši závislost jiných zdrojích energie už během pěti až deseti let. Jsou bezpečné, likvidují své odpadní produkty, které navíc nelze zneužít k výrobě jaderných bomb. Do rozvoje thoriové energetiky je třeba ale investovat hodně peněz i úsilí.
Rozvoj jaderné energie je odpovědí na zmenšující se zásoby fosilních paliv, zejména ropy. V jaderných reaktorech ale nemusí být palivem jen uran. Mnohem větší energetický potenciál skrývá podle řady odborníků thorium, další radioaktivní prvek. Bývalý ředitel CERNu a nositel Nobelovy ceny za fyziku Carlo Rubbia tvrdí, že thoriové reaktory mohou odstranit naši závislost na ropě či na jakýchkoliv dalších zdrojích energie dokonce už během 5 – 10 let. Stane se to ale jen tehdy, pokud lidstvo věnuje na vývoj této technologie dostatek finančních prostředků a úsilí. A k tomu je třeba politického rozhodnutí těch nejmocnějších.
Jedna tuna thoria nám může poskytnout stejné množství energie jako 200 tun uranu nebo 3,5 milionu tun uhlí. Thoria je navíc v zemské kůře mnohem více než uranu (někdy je považováno i za součást odpadní hlušiny při těžbě vzácných kovů). Britský deník Telegraph dokonce napsal, že nutné masivní investice do thoriové energetiky mohou být pro prezidenta Obamu analogií toho, čím byl pro prezidenta Roosevelta strategický projekt Manhattan. Ten dal Spojeným státům během 2. světové války jadernou bombu a jaderné elektrárny, obojí na bázi uranu a plutonia. Na rozdíl od uranového paliva, které se musí speciálními postupy upravovat, zejména separovat podle izotopů, lze thorium využívat v reaktorech v prakticky přírodním izotopovém stavu. Thoriové reaktory budou ovšem úplně jiné než ty, které provozujeme dnes. Zejména budou mnohem menší.
Důležitou částí thoriových reaktorů bude částicový urychlovač. Urychlený svazek protonů v něm bude dopadat na nějaký těžký kov (možná i samotné thorium) a ten bude produkovat neutrony. Vzniklými neutrony bude bombardován materiál s thoriem, které se pod jejich dopady změní na skutečné finální palivo – na štěpný izotop uranu U-233. Ten v přírodě prakticky nenacházíme. Dalším produktem jaderné reakce bude mnohokrát zesílený proud neutronů. Thorium tedy bude v rámci tohoto procesu fungovat jako energetický zesilovač, který zároveň produkuje palivo. Podle Carlo Rubbii může “hrst thoria“ zásobovat Londýn energií po celý týden. Rubbia pro thoriový reaktor také vyvinul originální patent, který už koupila norská firma Aker Solutions. Ale návrhů na konkrétní reaktor nebo palivový cyklus s thoriem je víc. Ty nejnadějnější pracují s kapalným roztokem fluoridu thoria.
Zásadním problémem thoriových reaktorů je materiálová a technologická náročnost. Proto si jejich vývoj ještě vyžádá velké finanční částky. Jejich další vlastnosti ale budou tak příznivé, že se jedná o výhodnou investici. Thoriové reaktory by měly být mnohem bezpečnější než současné štěpné reaktory, navic by měly likvidovat i převážnou část svých odpadních produktů a také odpad ze stávajících jaderných elektráren, např. plutonium. Ingredience určené pro thoriové reaktory prakticky nelze zneužít k výrobě jaderných bomb.
Hrozí nám energetický globální šok a jeho odvrácení vyžaduje během dvou nejbližších desetiletí bilionové investice. V případě té thoriové by byly namístě. Levné thoriové palivo podle odborníků vydrží na statisíce let naší další globální spotřeby.
Autor: Pavel Vachtl
Zdroj
0
0
0